Vzdělávání dětí mimořádně nadaných

Z hlediska organizace v MŠ Káraný probíhá vzdělávání mimořádně nadaných dětí formou integrace (začlenění) do běžné třídy. Integraci vzdělávání nadaného dítěte ve třídě zajišťují  učitelky. Výsledky o vzdělávání konzultují se speciálními pedagogy a odborníky. Vzdělávání je zahájeno na začátku roku identifikací dítěte předškolního věku, které projevuje znaky nadání v intelektové oblasti.

Obecná charakteristika nadaných dětí/
Příklady problematického vnímání okolím:

Rychlý a kvalitní proces učení

• Jsou netrpěliví. Nechtějí čekat, až ostatní dokončí úkol.
• Jsou nervózní při pomalém tempu práce třídy.
• Nemají rádi procvičování

Schopnost abstrakce, kritického myšlení a nacházení nového vztahu mezi jevy.

• Odmítají určování práce a příkazy.
• Ptají se na choulostivé otázky a vyžadují zdůvodnění, proč se mají věci dělat určitým způsobem.
• Odmítají práci, nebo pracují nedbale.
• Neustále hledají nesrovnalosti v předložených informacích a odmítají se je učit. Polemizují s učitelem.
• Jsou zklamáni, když je učivo vysvětlováno pomocí konkrétních příkladů.
• Vystupují proti vyučovacím procedurám.
• Odmítají se podřídit a neradi spolupracují s ostatními.

Kreativita

• Neuznávají dril a práci podle předem stanovených pravidel.
• Komplikují si zadávání úloh.
• Neuznávají zaběhlé třídní návyky.
• Protestují proti rutinní a předvídatelné aktivitě.

Vyspělé myšlení

• Rádi komunikují se staršími dětmi a dospělými lidmi. Mohou se stát tzv. „ocásky učitelů“.
• Jsou nepochopeni ostatními spolužáky.

Hluboké znalosti

• Ve výuce se nudí a nepracují. V průběhu dne se oddávají dennímu snění.
• „Hrají divadlo“ a ruší spolužáky.

Velká energie a vytrvalost

• Neochota přerušit započatou aktivitu.
• Hyperaktivita.

Zvídavost

• Vyrušují výuku a stále vyžadují nové zajímavé činnosti.

Vnímavost a citlivost

• Osobně berou i dobře míněnou poznámku.
• Vadí jim pracovní šum ve třídě, silné světlo aj.

Vnitřní motivace a zaměřenost na cíl

• Je jim jedno, jaké mají studijní výsledky – známky.
• Musí vidět zřetelný pokrok ve své činnosti.
• Mají vzdálenější cíle a nižší cíle hodiny je neuspokojují.

Perfekcionismus

• Jsou netolerantní k nedokonalosti své i ostatních.
• Bývají panovační k učitelům i spolužákům.
• Neuznávají autoritu učitele.
• Nesnesou kritiku své vlastní osoby, snadno se rozpláčou/rozčílí.

Obliba v systematizování a strukturaci jevů

• V učení i v komunikaci s lidmi si vytvářejí nová pravidla.
• Mají tendenci organizovat běh třídy.
• Ovládají třídní diskuse.

Zájem o právo a morálku

• Velmi citlivě prožívají politickou situaci ve světě.
• Nechápou a netolerují náhlé emoční výkyvy jiných jedinců.

Smysl pro humor

• Mají problémy s dětmi, které nechápou jejich osobitý humor.
• Mohou se stát „třídním šaškem“.

Rozvinutý slovník, vyspělé vyjadřování

Nejsou pochopeni svými vrstevníky.
Používají nejrůznější argumentace k tomu, aby se vyhnuli práci, která je neuspokojuje
(Winebrennerová, 2001)

Identifikace nadaného dítěte

První etapou identifikačního procesu je nominace. Nominaci nadaného dítěte obvykle provádí rodič, učitel, příp. další osoby z okolí dítěte. Tito si všímají projevů nadaného chování dítěte v rámci rozvíjejících aktivit, kde je možné nadání uplatnit. Toto dítě poté vykazuje výše popsané znaky nadání, příp. alespoň k nim směřuje. Zde se používají běžné identifikační metody, jako pozorování, interview, aj. Výstupy z pozorování mohou také být zaznamenávány do tzv. nominačních škál, což jsou vlastně výroky o znacích nadání, kde nominující hodnotí jejich úroveň na škále. Nominační škály jsou běžně dostupné na internetu (např. www. nadanedeti.cz).

Spolupráce se speciálním zařízením a s ostatními institucemi

Spolupráce dítě x učitel x pedagogický psycholog
Druhou etapou je tzv. Screening. Potenciálně nadané dítě je podrobeno testovacím metodám (př. test inteligence) v pedagogicko-psychologické poradně. Na základě odborného vyšetření je pak zpracován individuální vzdělávací plán, podle kterého učitelka zajišťuje další vzdělávání nadaného dítěte. Nejméně jednou v roce probíhá hodnocení plánu a vzájemná konzultace o průběhu a způsobu vzdělávání s odborníky.

Spolupráce učitel x rodič

Rodič potvrdí písemným souhlasem, že byl seznámen s individuálním vzdělávacím plánem svého dítěte. Celoročně se seznamuje s výsledky vzdělávání (v portfoliích, ve vývoji diagnostických kreseb atd.), s projevy pozitivního a negativního chování nadaného dítěte (na rodičovských schůzkách, v konzultačních hodinách) a také je rodičům doporučena odborná literatura k danému tématu.

Metody vzdělávání nadaných dětí

Na základě výsledků psychologického vyšetření vytvoříme individuální vzdělávací plán (dále jen IVP) pro děti s akcelerovaným rozumovým vývojem, nebo s prokázanými mimořádně vysokými kognitivními schopnostmi. Pro tvorbu IVP je důležitá detailní pedagogická diagnostika.

Učitelka u dítěte nejdříve zjistí:

• kompetence v jednotlivých dovednostech
• motivaci pro různé činnosti (pozorovaný zájem a aktivita)
• důležité osobnostní charakteristiky

Učitelka použije individuální pedagogický přístup, který zohledňuje individuální osobnost dítěte, ale zároveň nevyčleňuje nadané dítě z kolektivu:

• adekvátně stimuluje potenciál dítěte
• podporuje zvídavost dítěte, povzbuzuje odvahou ke kladení otázek
• podporuje hledání vlastních cest a způsobů řešení
• používá neautoritativní komunikaci
• pozorně naslouchá dítěti
• nenutí dítě do činností
• podporuje tvořivost, kombinační schopnosti, originalitu
• v řízených aktivitách nabízí dětem odlišné varianty úloh (jednodušší a složitější) v rámci tématu
• pokud je dítě s činností hotovo dřív, motivuje ho k náročnějšímu úkolu

Využíváme tyto metody a postupy vzdělávání mimořádně nadaného dítěte:

Vnější akceleraci – týká se vnějšího uspořádání (urychlení) vzdělávacích podmínek. Je doporučena jen některým dětem a to po důkladné psychologické diagnostice emoční a sociální úrovně a po zvážení situace ze strany rodičů a učitelů. Takovou možnost nabízí tzv. školský zákon, který umožní přijetí pětiletého dítěte (narozeného v období leden až červen školního roku, v němž teprve dosáhne šestého roku) do 1. ročníku základní školy.

Obohacení – dítě setrvává se svými vrstevníky ve třídě, pracuje společně na shodných tématech, ale nadané dítě je obohacováno úkoly s vyšší náročností.

Formy obohacení při řízených činnostech:

• Zařazování aktivujících metod (př. hry, dramatizace, kresba)
• Používání standardních a nadstandardních úkolů (oba úkoly však vychází ze stejného tématu a umožní dětem s odlišnou úrovní nadání pracovat společně)
• Využití doplňkových úkolů (na těchto úkolech pracují děti, které jsou hotovy dříve s prací – nejedná se jen o nadané děti)